Jdi na obsah Jdi na menu

Historie vínařství u nás a dělení ČR do vinařských oblastí

2. 1. 2011

Historie vínařství u nás a dělení ČR do vinařských oblastí

 

Důkazy o pěstování vinné révy na území dnešní Moravy jsou datovány již do období kolonizace Evropy římskými legiemi. Za počátek novodobého vinařství je pak považován přelom 11. a 12.století. V 16. století následuje rozmach, na začátku 20. století révokazová kalamita a po druhé světové válce téměř zánik. V roce 1952 přichází tehdejší socialistická vláda s plánem jednotné výstavby vinic a soběstačností v produkci vín. Vznikly gigantické továrny na víno, kde kvantita zvítězila nad kvalitou. V posledních 20 letech začaly do vinařství plynout investice, přišly moderní technologie a začala nová tradice rodinných a středních firem. Vznikají nová vinařství, vedená mladými lidmi, pružně reagujícími na poptávky trhu, se snahou o zvyšující se kvalitu. Ve světovém měřítku se stále jedná spíše o „butikovou" produkci , ale díky tomu je paleta moravských vín pestřejší a zajímavější.

 

Celková plocha vinic, představující současný produkční potenciál ČR je 19 200 ha. Z celkově osázené plochy (v současnosti přibližně 18.700 ha), tvoří plocha osázená bílými odrůdami 67%.

V roce 2004 byly do Státní odrůdové knihy ČR zapsány tyto nové bílé moštové odrůdy: Auxerrois, Hibernal a Vrboska. Nově uznané modré moštové odrůdy jsou : Domina, Dornfelder a Laurot.

Vinařský zákon číslo 321/2004 z 28.4.2004 změnil rozdělení vinařských regionů v celé České republice. Proti původnímu členění se celá ČR dělí jen na dvě produkční oblasti – Čechy a Moravu. Tyto oblasti se dále člení na podoblasti.

Vinařská oblast Čechy

 

Vinařská oblast Čechy v porovnání s teplejšími a slunnějšími krajinami jižněji od nás by se mohlo zdát, že Čechy nejsou zrovna ideálním územím pro pěstování vinné révy. Vždyť u nás bývá velice často chladno a sychravo. Přesto zde najdeme mnoho míst, převážně ve střední a severní části, kde se vinná réva pěstuje.

V těchto částech Čech dosahuje průměrná teplota 8,7°C a ve vegetačním období okolo 15 °C. Vinice se nacházejí kolem řek Labe, Vltavy, a Berounky na jižních chráněných svazích. Vinná réva zde dává celkem dobré výnosy a jakost vín kolísá. Přesto v dobrých ročnících zde objevíme mnoho vynikajících vín, která získávají na své kvalitě ležením v historicky zajímavých a pro stárnutí vín dokonalých vinných sklepech.

Největších viničních ploch bylo v Čechách dosaženo v roce 1756, kdy rozloha dosahovala přes 3 000 ha. Pro Vaši představu tato plocha v roce 1995 činila pouhých 392 ha a dnes cca 550 ha.
Podle vinařského zákona č. 321/2004 dělíme vinařskou oblast čechy na dvě podoblasti: mělnickou a litoměřiskou.
Dříve se Čechy dělily do šesti oblastí: pražská, mělnická, čáslavská, mostecká, žernosecká a roudnická.


 

Vinařská oblast Morava

Vinařská oblast Morava má rozlohu cca 17 450 ha (uváděná čísla vždy kolísají v závislosti na různých proměnných faktorech). Rozkládá se v Jihomoravském kraji a nepatrně zasahuje do kraje Zlínského. Roční průměrná teplota je 9,42 °C, průměr ročních srážek 510 mm a průměrná roční délka slunečního svitu je 2 244 hodin.

Klima oblasti je většinou vnitrozemské s občasným vlivem atlantického vlhkého vzduchu. Moravská oblast je souhrnem klimatických podmínek předurčena pro pěstování bílých odrůd, které se vyznačují svěží kyselinou a charakteristikou jednotlivých podoblastí. Modrým odrůdám pro výrobu červených vín se v naší zeměpisné šířce moc nedaří, ale v posledních letech se vlivem teplejšího počasí a kvalitnější zpracovatelské technologie jejich kvalita zvyšuje.

Půdní faktory jsou velice pestré a různorodé. Převážně převládají půdy kamenité, štěrkovité, písečné, ale i jílovité. Tato různorodost půd a klimatické podmínky vtiskávají moravským vínům nesmazatelný charakter, který se vyznačuje jemnými aromatickými látkami a příjemnou pitelností.

Vinařský zákon č. 321/2004 změnil rozdělení i Moravy. Puvodně zde bylo 10 vinařských oblastí: brněnská, bzenecká, kyjovská, mikulovská, mutěnická, podluží, strážnická, uherskohradišťská, velkopavlovická a znojemská.
Nyní došlo ke sloučení několika oblastí, a vznikly nám podoblasti: slovácká a velkopavlovická. Rozloha oblastí mikulovská a znojemská zůstala beze změn pouze se změnil jejich statut na podoblasti.

 

Vinařské oblasti Moravy - původní dělení

 

Mapa vinařských podoblastí - oblast Morava uherskohradišťská strážnická bzenecká kyjovská mutěnická Podluží velkopavlovická brněnská mikulovská znojemská
 

Vinařská oblast Morava má rozlohu cca 17 450 ha (uváděná čísla vždy kolísají v závislosti na různých proměnných faktorech). Rozkládá se v Jihomoravském kraji a nepatrně zasahuje do kraje Zlínského. Roční průměrná teplota je 9,42 °C, průměr ročních srážek 510 mm a průměrná roční délka slunečního svitu je 2 244 hodin.

Klima oblasti je většinou vnitrozemské s občasným vlivem atlantického vlhkého vzduchu. Moravská oblast je souhrnem klimatických podmínek předurčena pro pěstování bílých odrůd, které se vyznačují svěží kyselinou a charakteristikou jednotlivých podoblastí. Modrým odrůdám pro výrobu červených vín se v naší zeměpisné šířce moc nedaří, ale v posledních letech se vlivem teplejšího počasí a kvalitnější zpracovatelské technologie jejich kvalita zvyšuje.

Půdní faktory jsou velice pestré a různorodé. Převážně převládají půdy kamenité, štěrkovité, písečné, ale i jílovité. Tato různorodost půd a klimatické podmínky vtiskávají moravským vínům nesmazatelný charakter, který se vyznačuje jemnými aromatickými látkami a příjemnou pitelností.

Seznam podoblastí

 

Brněnská

První zmínky o pěstování vinné révy v této oblasti se datují od roku 1228, i když v Brně a jeho okolí bývaly vinice odnepaměti. Brněnské vinařství mělo velký vliv na rozvoj vinařství na jižní Moravě. V brněnské oblasti se nacházejí dvě vinařská střediska. V prvním, kde převládají lehké písečné půdy, se převážně pěstují bílé aromatické odrůdy Pálava, Müller Thurgau, Tramín a Muškát moravský. V druhé oblasti převládají ve větším měřítku půdy štěrkovité, které zde umožňují pěstovat modré odrůdy, vína jsou zde tvrdší, získávají se z odrůd Frankovka a Portugal modrý. 511 pěstitelů v této oblasti pěstuje vinnou révu na 613 ha vinic. V samotném Brně je pak 16 ha vinic, nejsevernějšími vinařskými obcemi jsou Viničné Šumice a Obřany, největší vinařskou obcí jsou Dolní Kounice se 159 ha vinic. V modrých odrůdách patří brněnská oblast k nejsilnějším, nejpěstovanějšími odrůdami jsou Svatovavřinecké, Veltlínské zelené, Müller- Thurgau a Frankovka.

Bzenecká

Půdní a geologické podmínky jsou charakteristické pestrými jíly a polohami štěrků a písků. Plochou vinic je druhou nejmenší vinařskou oblastí na Moravě (365 ha, 817 pěstitelů). Vinařských obcí má nejméně ze všech moravských oblastí. K největším patří Ořechov, Bzenec, Polešovice a Vracov. Nejrozšířenějšími odrůdami této oblasti jsou Rulandské bílé, Veltlínské zelené, Frankovka a Svatovavřinecké. Nejznámější víno bzenecké oblasti je "Bzenecká lipka", vyrábí se z odrůdy Ryzlink rýnský, která se pěstuje v této oblasti. V obci Polešovice se nachází šlechtitelská stanice vinařská, kde byly vyšlechtěny nové odrůdy - Moravský muškát, Vitra a Olšava.

Znojemská

Znojemská oblast je největší vinařskou oblastí České republiky. V okolí města Znojma se nacházejí prvotřídní vinice, které se táhnou od Kraví hory na jih a jsou chráněny zalesněnými návršími od severozápadu. Vinice zvaná "Šobes" má velmi starou historii a právě z této vinice se získávají velmi kvalitní a vysoce ceněná vína. Nejznámější odrůdou je Sauvignon, která v této oblasti dosahuje vynikajících kvalit. Štěrkovité půdy jsou vhodné pro Ryzlink rýnský, Müller-Thurgau a Veltlínské zelené. Vína z této oblasti jsou krásně aromatická a stabilně vysoké kvality. Největší vinařskou obcí v oblasti je Vrbovec. Ve Vrbovci byla založena v roce 1895 dnes nejstarší šlechtitelská stanice na území České republiky.

Velkopavlovická

Plochou vinic se řadí na druhé místo za mikulovskou oblast. 5846 pěstitelů pečuje v 34 vinařských obcích o 2333 ha vinic. Vinice se táhnou od obce Velké Němčice směrem na Břeclav až do Prušánek na severu ke svahům Ždánického lesa. Oblast se nachází v nižší nadmořské výšce, viniční tratě se rozprostírají na jižních a jihozápadních svazích. Oblast je chráněna před severními studenými větry a přístupná teplým jižním větrům a slunečním paprskům. Ždánicko- hustopečské souvrství tvoří většinu plochy této oblasti; střídají se zde vápenité jíly, slíny, pískovce a slepence. Výborné podmínky tady nacházejí všechny modré odrůdy a to především v polohách s nižší nadmořskou výškou, kde se působením teplého podzimu snižuje obsah kyselin a tvoří se červené barvivo. Z bílých odrůd tu má výbornou jakost Veltlínské zelené, ve výše položených vinicích Neuburské. Dále se tu z bílých odrůd pěstuje Müller-Thurgau a Ryzlink vlašský, z modrých odrůd zde obzvlášť vyniká Modrý Portugal a Frankovka.

Mutěnická

Počtem vinařských obcí je druhou nejmenší moravskou oblastí. Je ze všech stran obklopena ostatními vinařskými oblastmi. Ve 14 obcích se nachází 850 ha vinic 2737 pěstitelů. Na severozápadě oblasti převládají vápenaté jíly a písky, ojediněle štěrky. Na jihovýchodě jsou uhelnaté jíly. V oblasti se nacházejí dvě významná vinařská střediska Čejkovice a Mutěnice. V Mutěnicích byla v roce 1904 založena Výzkumná vinařská stanice, která navazuje na dlouholetou činnost množení, šlechtění a výzkumu révy vinné. Výzkumná stanice měla příznivý vliv na vinohradnictví nejen v okolí Mutěnic, ale na celé Moravě. Vína z Čejkovic a Mutěnic se vyznačují výraznějšími kyselinami. Čejkovice jsou se svými 301 ha vinic čtvrtou největší vinařskou obcí v ČR. Nejčastějšími odrůdami jsou Veltlínské zelené, Ryzlink vlašský, Müller-Thurgau, Svatovavřinecké a Frankovka.

Podluží

Oblast Podluží je naší nejjižnější vinařskou oblastí na jihu sousedící s Rakouskem a na východě se Slovenskem. Vinařská oblast Podluží se rozprostírá v jižní části Dolnomoravského úvalu, převládají zde pestré jíly a štěrkovité písky, na Hodonínsku potom písky naváté, které mají deficit vápníku, hořčíku a fosforu. Na vinicích, které se rozprostírají na rovinách, mohou vznikat v důsledku jarních mrazíků větší škody. Pěstují se zde převážně odolnější odrůdy jako jsou Ryzlink rýnský, Ryzlink vlašský, Rulandské bílé a Rulandské šedé, z modrých odrůd Frankovka, Svatovavřinecké a Zweigeltrebe. V nejsevernějším cípu oblasti leží obec Prušánky se známou horou Nechory, kde je půda hlinitá a daří se tam Veltlínskému zelenému. Celkově se v oblasti nachází 17 vinařských obcí, ve kterých 1860 pěstitelů obhospodařuje 555 ha vinic. Mezi největší střediska patří Prušánky, Moravská Nová Ves, Josefov a Hrušky.

Mikulovská

Tato oblast je plochou největší vinařskou oblastí v České republice. V chráněné krajinné oblasti Pavlovských vrchů, obklopeny vinohrady leží dvě významná města s vinařskými muzei Mikulov a Valtice. Ve Valticích má své sídlo Střední vinařská škola, která byla založena v roce 1873 a která dodnes vychovává většinu vinařských odborníků. Chráněné viniční tratě Mikulovska patří mezi nejteplejší na jižní Moravě. Dominantou oblasti je Pálava, chráněná krajinná oblast s vápencovými skálami s rozmanitou květenou a unikátními druhy fauny. Geologicky je vlastně bradlem tvořeným jurskými vápenci, které jsou nejčastěji doprovázeny polohami písčitých vápenců a tmavých slínů. Název Pálava také nese nově vyšlechtěná odrůda révy vinné. Pěstují se zde převážně bílé odrůdy. Na vápenitých půdách velmi dobře vyzrává Ryzlink vlašský. Dále se tu ve vynikající kvalitě pěstuje Chardonnay, Veltlínské zelené, Müller-Thurgau, Neuburské, Sylvánské zelené a Tramín. Mikulovská oblast navazuje na jihu na rakouskou vinařskou oblast Weinviertel. Na území 31 vinařských obcí hospodaří 2762 pěstitelů na 2598 ha vinic.

Strážnická

Starobylé město Strážnice bylo významným střediskem obchodu s vínem. Strážnická vinařská oblast leží na svazích Bílých Karpat. Většina vinic je vysázena na těžkých jílovitých půdách, které jsou dobře vododržné. Většinou se zde pěstují vína bílá - Rulandské bílé, Rulandské šedé, Müller-Thurgau a Veltlínské zelené. Rulandské bílé dosahuje v celé Strážnické oblasti vynikajících kvalit. V menší míře se tu pěstují odrůdy modré, které však dávají tvrdá červená vína. V obci Petrov, která leží na úpatí Bílých Karpat se nachází státní památková rezervace. Nejznámější částí rezervace jsou vinné sklepy zvané Plže. Původní vinné sklepy s modrobílým průčelím na úpatí svahů osázených vinohrady na cestě mezi Strážnicí a Hodonínem charakterizují jednu z nejznámějších vinařských lokalit v České republice. V oblasti se nachází celkem 18 vinařských obcí, kde 974 pěstitelé pečují o 604 ha vinic.

Kyjovská

Reliéf je zde velmi členitý a réva se pěstuje převážně na jižních svazích a náhorních plošinách, a to až do značných nadmořských výšek - např. v obci Vřesovice jsou vinice ještě ve výšce 550 m. n. m. a kupodivu poskytují vína výběrových kategorií s poněkud vyšší kyselinkou. Ze severu je oblast ohraničena Ždánickým lesem a Chřiby, které vymezují možnost pěstování révy. Oblast je to poměrně malá - 1060 pěstitelů obhospodařuje v 31 vinařské obci celkem 443 ha vinic. K největším vinařským obcím patří Dambořice, Bohuslavice, Žarošice, Svatobořice, Nechvalín, Skoronice a Sobůlky. Nejrozšířenějšími odrůdami jsou Svato-vavřinecké, Müller-Thurgau a Veltlínské zelené.

Uherskohradišťská

Region je ovlivněn říční nivou Moravy; geologickým podkladem jsou zde písky a štěrkopísky nejnižších říčních teras s mocnými nivními hlínami. Tato vinařská oblast je počtem pěstitelů i rozlohou vinic nejmenší vůbec. Oblast je ohraničena úbočími Chřibů a Bílých Karpat, na kterých jsou vysázeny vinice. 22 vinařských obcí zahrnuje 165 ha vinic 149 pěstitelů. Oblast vymezuje hranici pěstování na jihovýchodní Moravě - vinice jsou v oblasti roztroušeny jen sporadicky a to v těch nejvhodnějších polohách. Největší vinařskou obcí jsou Boršice u Buchlovic, Osvětimany a Mistřice.

Vinařské oblasti Čech - původní dělení

V porovnání s teplejšími a slunnějšími krajinami jižněji od nás by se mohlo zdát, že Čechy nejsou zrovna ideálním územím pro pěstování vinné révy. Vždyť u nás bývá velice často chladno a sychravo. Přesto zde najdeme mnoho míst, převážně ve střední a severní části, kde se réva pěstuje. V těchto částech Čech dosahuje průměrná teplota 8 °C a ve vegetačním období okolo 15 °C. Vinice se nacházejí kolem řek Labe, Vltavy, a Berounky na jižních chráněných svazích. Vinná réva zde dává celkem dobré výnosy a jakost vín kolísá. Přesto v dobrých ročnících zde objevíme mnoho vynikajících vín, která získávají na své kvalitě ležením v historicky zajímavých a pro stárnutí vín dokonalých sklepech. Největších viničních ploch bylo v Čechách dosaženo v roce 1756, kdy rozloha dosahovala přes 3 000 ha. Pro Vaši představu tato plocha v roce 1995 činila pouhých 392 ha. Čechy rozdělujeme do šesti vinařských oblastí. První dvě najdeme v oblastech Praha a Mělník.

Seznam oblastí

 

Pražská

Pražská vinařská oblast se nachází uprostřed středočeské kotliny. Geologické podloží zde tvoří křídové sedimenty s pokryvy spraší. Plochou vinic je nejmenší vinařskou oblastí v naší republice. Vinařská oblast Prahy sahá na severu až k Neratovicím, na jihu k Jílovému u Prahy, na západě k Unhošti a na východě až za Úvaly. V minulosti bývala Praha největším městem v Čechách, kde se pěstovala réva vinná. Vinařství zde bylo jedním z nejdůležitějších výrobních a obchodních odvětví. V roce 1920 byla na požadavek ministerstva zemědělství na Karlštejně založena Výzkumná vinařská stanice jako karanténní stanice, která původně měla pod kontrolou veškerý dovezený materiál, aby se zabránilo šíření révokazu. V současnosti zde 6 pěstitelů obdělává necelých 19 ha vinic a to ve vinařských obcích Benátky nad Jizerou (1,3 ha), Karlštejn (7,6 ha), Máslovice (3,6 ha) a Praha (5,8 ha).

Mělnická

Nachází se na soutoku Labe a Vltavy a je největší vinařskou oblastí českého regionu.Vinice jsou proti studeným severním větrům chráněny masivem Českého středohoří. Labe svými teplými výpary dodává podzimním hroznům zvláštní chuť a propůjčuje vínu zvláštní osobitý buket. Vinice mají především vápenitý podklad s hlinito-písčitými náplavami a sprašemi. Tyto půdy jsou lehčí a dávají dobré podmínky k pěstování modrých odrůd. Nejrozšířenější byla odrůda Rulandské modré (zde vynikající na sekty), která byla za Karla IV. dovezena z Burgundska jako dar mělnickým měšťanům za služby králi. Některá mělnická vína mají svou proslulost díky špičkovým polohám na břehu řeky v okolí zámku. V roce 1882 byla v Mělníku založena Vinařská škola, která měla zajistit odbornost v tomto odvětví. Nyní se v této oblasti nejvíce pěstuje Modrý Portugal, Rulandské šedé a Müller-Thurgau.

Čáslavská

Plochou vinic je čáslavská oblast druhou nejmenší vinařskou oblastí v České republice. Vinice se tu nacházejí v podhůří Železných hor v okolí města Kutná Hora, v Horce a ve Vinařích. Je zajímavostí, že tyto tři vinařské obce jsou od sebe poměrně vzdáleny. Celková výměra vinic v oblasti je u všech tří pěstitelů 21,7 ha. Nejčastěji pěstované odrůdy v čáslavské oblasti jsou Müller-Thurgau, Sylvánské zelené, Modrý Portugal a Svatovavřinecké.

Mostecká

Je to velmi různorodé území poměrně členitého reliéfu s extrémně suchým klima a řadou skalních stepí. Převládají především čedičové půdy. V této oblasti se mimo běžných vín vyrábí také vína "košer". Tato vína se vyrábí pod kontrolou rabína za přísné čistoty podle staré tradice izraelského lidu. V mosteckých vinicích se dnes pěstují převážně odrůdy Ryzlink rýnský, Müller-Thurgau, Zweigeltrebe a Svatovavřinecké. Je zde též evropská rarita - 35 ha vinic je na výsypce lomu Hrabák a přispívá tak k rekultivaci mostecké krajiny.

Žernosecká

Tento region je plošně velmi malý, ale také velmi vyhraněný. Nachází se zde vápenité pískovce, slínovcovité svahy, spraše a karbonátové nivní sedimenty. Na 73 ha vinic (druhá největší výměra v Čechách) zde hospodaří 16 pěstitelů révy v pěti vinařských obcích. Nejpěstovanějšími odrůdami jsou Müller-Thurgau, Ryzlink rýnský, Rulandské modré i bílé, Modrý Portugal a Svatovavřinecké. Historie vinařství je zde velmi bohatá, neboť první zmínky o pěstování révy pocházejí z 11. století a v minulosti se zde vinice vyskytovaly na více než 500 ha v okolí Litoměřic a vinná réva se pěstovala v další stovce obcí.

Roudnická

Zdejší opuková a křídová tabule je pokryta sprašemi, v blízkosti Labe pak kyselými říčními štěrkopísky, krajina je zpestřena vulkanickými vrchy. Podél toku Labe se nachází 64 ha vinic, a to v sedmi obcích. Pěstitelů je zde devět a k nejpěstovanějším odrůdám patří Müller-Thurgau, Svatovavřinecké a Modrý Portugal.

 

materiál čerpán z webu: www.moraviavitis.cz  děkujeme