Jdi na obsah Jdi na menu

Odrůdy sazenic pěstováných v moravských a českých vinařských oblastech

2. 1. 2011

Odrůdy  pro bílá vína

Děvín

Děvín je původem slovenská odrůda. Jedná se o křížence Tramín Červený*Veltlínské červenobílé. Její dosavadní plocha výsadeb v čr je velmí malál,  podílí se 0,1% z plochy všech vinohradů ČR. Rok zapsání odrudy do knihy odrůd ČR je 1998. Hrozen je středně velký,středně hustý se středně krátkou stopkou.Sklizňová zralost je ve druhé polovině října. Udržovatel této odrůdu je výzkumná stanice vinohradnická s.r.o Mutěnice.

 

Hibernal

Hibernal je pozdní moštová odrůda původem z Německa. Jedná se o křížence Seibel 7053*Ryzlink Rýnský klon 239 GM/F2 generace.Odrůda byla křížena ve Výzkumném ústavuj v Geisenheimu.V ČR zatím významněji rozšířena není a její plocha je méně než 10Ha. Rok zapsání do odrůdové knihy je 2004.Hrozen je středně velký,hustý se středně dlouhou stopkou. Bobule je malá až středně velká,kulatá.Barva bobule je červenošedá,dužnina je bez zbarvení.

 

Chardonnay

Pochází z Francie (Burgundska), z níž jsou hlavně tvořena vína oblasti Chablis. Od 80.let dvacátého století zaznamenala odrůda Chardonnay z pohledu vinohradnického, vinařského i marketingového obrovskou, dramatickou expanzi. Magické pojmenování odrůd si pravděpodobně nejdřív získalo obchodně lehce manipulovatelného amerického konzumenta, který vyvolal celosvětovou „chardonnaymanii“. V ČR se podílí na celkové výměře vinic 4%.

 

Irsai Oliver

Irsai Oliver je velmi raná moštová odrůda. Jedná se o odrůdu původem z maďarska, která vznikla křížením odrůd Bratislavské bílé*Čabaňská perla a vyšlechtil ji Kocsis Pál. V Čechách se prakticky nepěstuje a na Moravě se podílí na skladbě odrůd 0,4% z plochy vinic.V posledních letech se nevysazuje.Průměrné stáří odrůdy je 19let.Nejvíce se pěstujeve velkopavlovické vinařské podoblasti a slovácké vinařské podoblasti Mutěnice. Rok zápisu do Státní odrůdové knihy je 1975. Bobule je středně velká,kulatá. Hrozen je středně velký až velký, středně hustý se středně dlouhou stopkou. Barva bobule je žlutozelená. Chuť dužniny je intenzivně muškátová.Sklizňová zralost začíná koncem srpna.

Muškát Moravský

Raná moštová odrůda bílá. Vyšlechtěn byl v Polešovicích jako kříženec odrůd Muškát Ottonel a Prachtraube. Tvoří 1,8% procent plochy vinic v ČR.

Svěží kořenité víno s jiskrnou, zelenkavě zlatavou barvou se vyznačuje příjemnou vůní po muškátovém oříšku, sušených rozinek s jemnými tóny meruněk. Medové aroma proložené muškátem vycítíte i v chuti, která je příjemně sladká a kořenitá, s výraznějšími kyselinkami.

kombinace s jídly:

Muškát moravský se dobře kombinuje s rybami a jemnými paštikami anebo s mírně sladkými dezerty neutrální chuti, ale toto zajímavé voňavé víno se díky kyselinám snese i s bílým masem, upraveným s aromatickými kořenícími směsmi.






Müller-Thurgau

Středně raná moštová odrůda bílá. Tato odrůda byla vyšlechtěna v roce 1882 profesorem Müllerem, který pocházel ze švýcarského kantonu Thurgau. Jde o křížence Ryzlinku rýnského a Madlenky královské.

Jedná se o pěstitelsky velmi oblíbenou a v Česku nejrozšířenější odrůdu, kterou je možné pěstovat ve všech českých i moravských vinařských podoblastech. Její význam je největší zejména ve vinařské oblasti Čechy, kde poskytuje vína svěží a s mladistvým charakterem. Na Moravě jsou nejvíce oceňována vína této odrůdy ze Znojemska, Uherskohradišťska, Kyjovska a Mutěnicka. V roce 2004 byla vysázena na 11,2 % plochy všech vinic v Česku, v roce 1999 to bylo dokonce 17 %.

Odrůda se označuje také jako Rivaner, Rieszling-Sylvaner, Rizlingszilvani, nebo Müller Thurgau bianco.



Neuburské

Pochází z Rakouska, z oblasti Wachau, pravděpodobně kříženec Rulandského bílého x Sylvánského zeleného.  Poslední poznatky však nasvědčují tomu, že se jedná o odrůdu vzniklou nahodilým křížením Veltlínské červené x Sylvánské zelené.Pěstuje se hlavně v Dolním Rakousku v Burgenlandu, nepatrně v Maďarsku, v rumunské Transylvánii a Moldávii. Začátkem 20. století se rozšířila i na Moravě, kde se s oblibou pěstovala hlavně na Slovácku, Hodonínsku a Strážnicku. Dnes se u nás pěstuje na necelých 2,3% výměry vinic.
Lahvově zralá vína tvoří výrazné druhotné buketní látky. Víno je pitelné vhodné k delšímu posezení s přáteli. Hodí se také k výrobě přívlastkových vín.

 
Kombinace s jídly
K vydatnějším, ale neutrálním jídlům. K vařeným masům, k přírodní úpravě hovězího, smaženému kuřeti, dušeným játrům. K bílým sýrům, klobáskám, guláši. K zeleninovým polévkám.

 



Rulandské bílé 

Tvoří 5 % veškeré ploše vinohradů ČR (před 65 lety to bylo 2 %). Odrůda vznikla jako pupenová mutace Rulandského šedého a pěstuje se v Alsasku již od 14. století. Paradoxní je český název Rulandské, který vychází z označení Burgundského šedého v Německu, kde se o jeho rozšíření zasloužil Johann Seger Ruland ze Špýru. Ale žádná souvislost neexistuje k označení ostatních burgundských odrůd jménem tohoto obchodníka. Český název "Rulandské" pro celou skupinu burgundských odrůd se tak stal bohužel světovou raritou. Ve Státní odrůdové knize byla zapsána pod názvem Burgundské bílé od roku 1941 do roku 1993, od roku 1993 s názvem Rulandské bílé.

Zráním vína výrazně stoupá jeho jakost. Díky schopnosti dosahovat vysokou přírodní cukernatost, je Rulandské bílé vhodné pro výrobu přívlastkových vín. V celosvětovém měřítku jsou vína velmi ceněna. Používá se také ke scelování.

 
Kombinace s jídly
K hutnější, ale ne příliš výrazné právě hovězího i vepřového masa. Vyzrálé víno k divočině, bažantovi. K výraznějším paštikám, klobásám, guláši a k uzenému masu. K měkkým sýrům s bílou plísní. K hustším polévkám. Velmi útlé typy vína s vyšší kyselostí také k ústřicím apod.

 



Rulandské šedé

V současnosti se nachází na 3,7% rozlohy našich vinic. Původní francouzský název Pinot gris, v Itálii Pinot grigio, v Německu Ruländer podle obchodníka vínem J. S. Rulanda, který rozšiřoval odrůdu ve Falci. Někdy se v Německu setkáváme s označením suchých vín jako Grauburgunder a vín se zbytkem cukru jako Ruländer. V Maďarsku Szürkebarát (šedý mnich) podle mnichů cisterciáků, kteří na přání císaře Karla IV. vysadili odrůdu u Balatonu. Tokayer v Alsasku. Původní český název Roučí šedé.

Pinot gris vznikl mutací z Pinot noir a je rozšířen po celém světě. Růst i olistění jsou střední, list málo dělený, dřevo vyzrává dobře. Mrazuodolnost je dobrá, odolnost proti houbovým chorobám je též dobrá, jen plíseň šedá napadá kulaté bobule s jemnou, šedomodrou slupkou častěji. Plná vína dává na hlinitých půdách, ale jako jedna z mála bílých odrůd dává plná vína i na půdách štěrkovitých a písčitých, jsou-li keře udržovány při dostatečně bujném růstu. Pro pravidelné a dobré sklizně je bezpodmínečně nutné vysazovat dobře prošlechtěný materiál uznaných klonů. Neselektovaný materiál je náchylný na sprchávání a střídavou plodnost.

Pinot gris je odrůda, od jejíchž vín se očekává plnost, hebkost, vysoký extrakt, pomerančové tóny ve vůni spojené s dojmy medovosti. K dosažení typičnosti je nutná vyzrálost alespoň na stupeň pozdního sběru a výše. Pak se objevuje ve vínech i vyšší obsah alkoholu a glycerolu, čímž se do jisté míry imituje sladký vjem, který spolu se skutečným zbytkem cukru vyrovnává převahu alkoholu nad kyselinami, jejichž obsah je nutné při vinifikaci bedlivě hlídat, podobnějako barevný tón vín, který může při nedostatečně rychlém zpracování šedomodrých hroznů vystřelit až do růžova.


Výběry z hroznů a bobulové výběry lze při dostatečném obsahu kyselin zařadit mezi bílá vína nejvyšší jakosti za předpokladu dostatečně vysokého extraktu. Naproti tomu přišli Italové s myšlenkou dobýt některé evropské trhy lehkým, svěžím a jemně aromatickým Pinot grigio z vysokých sklizní v oblasti Veneto a uspěli excelentně zejména v Německu u mladých lidí. Pinot gris se v menší míře rozšířil i do zámoří, odkud přicházejí jeho vína ovocných vůní po jablkách, hruškách, mangu, květinách a dokonce i po kozím pysku.





Ryzlink rýnský

Pozdní moštová odrůda bílá. Původem z Německa. Z Porýní se postupně rozšířil po okolních zemích. K nám se dostal patrně v 16. nebo 17. století a rozšířil se v nejlepších viničních tratích. Nejvíce se pěstuje ve vinařské oblasti Čechy a v současné době tvoří 7% celkové plochy vinic v ČR.
 

Víno se může pít jako mladé i jako archivní. Mladá vína se vyznačují svěžím ovocným charakterem a vyšší kyselinou, starší vína se zakulacují, harmonizují. Vína z této odrůdy, zejména přívlastková, se vyznačují harmonickým podílem zbytkového cukru a kyselin, přičemž vyšší obsah kyseliny zaručuje potenciál pro dlouhodobé zrání vína. Odrůda je považována za jednu z nejkvalitnějších pro výrobu jakostních vín. Ležením v láhvi dosahuje špičkové zralosti. Nejlepší jakost vína se získává hlavně z pozdních sběrů a výběrů hroznů. Je to odrůda, která má vysokou mezinárodní prestiž, získanou zejména výběry z přezrálých bobulí. Zejména přívlastková vína jsou velmi vhodná k dlouhodobé archivaci. Říká se o něm, že je to víno králů a král vín. Kromě názvu "Ryzlink" tato odrůda nemá nic společného s odrůdou Ryzlink vlašský.
 
Kombinace s jídly
Tučnější masité pokrmy, uzené. Hodí se také k zabijačce. Dále k předkrmům, lehká úpravě ryb a drůbeže, telecímu masu. Sladké výběry k dezertům. Víno k dlouhodobému posezení s malým zákuskem.




Ryzlink vlašský

Jedná se o starou odrůdu, pochází pravděpodobně z francouzské oblasti Champagne, původ však není jednoznačný. Jako vlašský se údajně začala označovat v Německu pro odlišení od ryzlinku rýnského. S Ryzlinkem rýnským nemá mimo názvu nic společného. Pro Český region je příliš pozdní a z toho důvodu se tam nepěstuje. Na Moravě se začal vysazovat kolem roku 1900.U nás nejlepších kvalit dosahuje na Pálavě. V ČR je zastoupen 8,5% celkové plochy vinic. Při regulovaném výnosu je vhodný pro výrobu ledového a slámového vína


(zkratka RV) Vína této odrůdy se vyznačují vyšším obsahem kyselin, u přívlastkových vín tyto kyseliny působí v kombinaci se zbytkovým cukrem harmonicky. U této odrůdy lze také dosáhnout kvalitních ledových vín. Používá se často pro výrobu šumivých vín a díky vysokému obsahu kyselin se hodí i ke scelování.

 
Kombinace s jídly
Předkrmy, lehká úprava ryb, jemné paštiky, fádnější jídla, kde je nutné povzbuzení kyselinou. Hodí se jako osvěžení po namáhavé práci (ať už jako víno nebo jako vinný střik).
 
 




Sylvánské zelené

Je to tradiční stará odrůda z Rakouska, která je rozšířena po celé Evropě. Kdysi nejrozšířenější odrůda na Moravě, proto se jí lidově říkalo Morávka.Středně raná moštová odrůda bílá. Původem z Rakouska. Jde o křížence Tramínu a Rakouského bílého. V ČR se pěstuje na 0,6% celkové plochy vinic. ¨Půměrné stáří vinic je 10,5roku.Větší zastoupení má ve vinařské oblasti Čechy.
Rok zápisu do  státní odrůdové knihy je 1941.

 
Kombinace s jídly
Sloužila většinou jako běžné suché výčepní víno k prostým jídlům.
 


Veltlínské červené Ranné

Veltlínské červené Ranné pochází z Rakouska. Náhodný kříženec Sylvánské Zelené*Veltlínské Červené. Před 10ti lety byla tato odrůda 2,8% z celkové plochy vinic. Nyní je zastoupeno jen 2,6%. V devadesátých letech se však tato odrůda vůbec nevysazovala, a tak se stala jedna z nejstarších odrůd v čr s průmerným stářím 26,5 let. Rok zápisu do státní odrůdové knihy je 1952. Sklizňová zralost je od první poloviny září.



Veltlínské zelené

Veltlínské zelené je u nás uznáno od roku 1941.Odrůda Vitis vinifera L., s velkou pravděpodobností pochází z Rakouska, jak nasvědčuje kdysi užívaný název „Mouhartsrebe“, podle vrchoviny Manhartsberg. Rakouský název Grüner Veltliner se užívá až od 18. století, do 18. století se hojně užívalo pojmenování Grüner Muskateller nebo Weißgipfler. I na Moravě byl dříve používán název Bělošpičák nebo Muškatel. Jedním z rodičů je pravděpodobně Tramín.V ČR je zastoupen 11% celkové plochy vinic.  

 


Tramín červený

Pozdní moštová odrůda bílá. Nejčastěji se uvádí, že pochází z obce Tramino v Tyrolích, odkud je doložena již v 15. století. Dnes se u nás pěstuje na necelých 3% výměry vinic.




Sauvignon

Francouzská odrůda, pravděpodobně kříženec Chenin blanc x Tramín. Odrůda se pěstuje ve většině vinařských oblastech světa. Její plochy poslední dobou ve světě narůstají, začíná se pěstovat i v zemích kde dosud ve větším rozsahu nebyla. Zastoupení je 5 % na veškeré ploše vinohradů ČR, během posledních deseti let se plocha taky zdvojnásobila.




Odrůdy pro vína červená


 Cabernet Sauvignon

Pozdní moštová odrůda modrá. Původem z Francie. Jde o křížence Cabernet Franc a Sauvignonu. Spolu s Merlotem tvoří světoznámá bordeauxská vína. Pěstuje se po celém světě. V ČR se podílí na celkové výměře vinic 1,3%.



Modrý Portugal

Středně raná moštová odrůda modrá. Původ není jednoznačný. V roce 1772 byla přivezena z Portugalska do Rakouska a od konce 18. století se pěstuje také na Moravě. Dnes tvoří 3,9% rozlohy vinic ČR.




Rulandské modré

Pozdní moštová odrůda modrá. Pochází z Francie z Burgundska. Je to kříženec Mlynářky a Tramínu. Její pěstování je doloženo již v 7. století n.l. Do Čech ji nechal v 14. století přivézt Karel IV., kde později tvořila 90% plochy vinic, nyní se pěstuje na 4% vinic ČR.



Frankovka

Je to velmi stará odrůda, která podle některých pramenů má německý původ. Odtud se odvozuje i její jméno. Jiné prameny kladou její pravlast do Dolního Rakouska, odkud se v 18. století rozšířila. Průměrný věk vinic osázených odrůdou Frankovka činí 13 let. Je druhou nejrozšířenější modrou odrůdou na Moravě. Hodně se pěstuje ve vinařské podoblasti Slovácko. V ČR se podílí na celkové výměře vinic 7%.


Svatovavřinecké

Odrůda Svatovavřinecké, jejímž oficiálním synonymem je také Saint Laurent, je středně ranná až pozdní moštová modrá odrůda. Původem je zřejmě z Francie, je to pravděpodobně semenáč burgundských odrůd. Nyní se nejvíce podílí na porostech vinohradů ve vinařské podoblasti velkopavlovické v okolí Brna a slovácké v okolí Bzence. Dnes tvoří 9,2 % rozlohy vinic ČR.


Merlot

Merlot je stará, pozdní moštová modrá odrůda, jejíž přesný původ křížením není znám. Pochází z Francie, její genetický původ ukazuje na křížení s Cabernetem. Je globálně rozšířená po celém světě. V ČR se pěstuje na 200 tisíc ha.



Cabernet Moravia

Odrůda s pracovním názvem M-43 vznikla zkřížením odrůd Zweigeltrebe x Cabernet Franc. Vyšlechtil ji pan Lubomír Glos (je také udržovatelem odrůdy) v Moravské Nové Vsi a je právně chráněna. Na Moravě se poměrně rychle rozšířila, podílí se však zatím pouze 1,0% na celkové ploše vinohradů ČR.



Ruby Cabernet

Jde o další úrodný hybrid ze série šlechtění profesora Olma - Carignan x Cabernet Sauvignon, byl vyšlechtěn v roce 1936. Ideově šlo o přípravu odrůdy s kvalitou Cabernet Sauvignon, ale s tolerancí vůči podnebí, a s vysokými úrodami Carignanu. Olmovi se to podařilo jen částečně - vlastnosti Cabernetu jsou poněkud potlačené. Vyskytuje se v USA.


Shiraz

Klasická vinná odrůda, rostoucí na řece Rhôně. Nejvíce je pěstována ve vinařských oblastech Hermitage, Cornas, Saint Joseph, Côte Rôtie. Je však rozšířena také v Austrálii a Kalifornii, kde se nazývá Shiraz. Dnes se vína Syrah, známá v anglicky mluvícím světě jako Shiraz, vyrábějí také v JAR, Austrálii a v USA.